PROSBA - sháníme soubory 12, 6 či 4 místopisných diapozitivů z produkce Filmových laboratoří Barrandov - více info zde... děkujeme za případnou pomoc...


" Větřáky " dříve a dnes:

Nejstarší zařízení, na kterých člověk už do dob neolitických mačkal zrno, byly drtiče a ruční mlýny, dodnes zachovávající svou prastarou podobu ve formě žernovů, známých ještě v zapadlých horských krajích. Lidská síla byla často nahrazována silou zvířecí.
Na území nejstarších kultur v Egyptě a v Přední Asii byly poměrně velmi brzo k pohonu objeveny a využity další zdroje energie: voda a vítr. Obě tyto přírodní síly byly po celá staletí důležitými pohonnými zdroji a až koncem 18. a 19. století je vystřídala pára, plyn a elektřina. Nevíme, kdo byl vynálezcem větrného kola. Většina autorů se však shoduje v tom, že je objevili několik tisíc let před n.l. v Orientě v oblasti persko - arabské pro nedostatek vody. Konečně dosud zachované zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou prý staré na tři tisíce roků. Markus Vitrivius Pollio, který žil v Římě v době vlády císaře Augusta, uvádí mezi hnacími silami i sílu větru, nikdy se však nezmiňuje o větrných mlýnech. Větrné mlýny přišly totiž do Evropy později.
Nejstarší zmínka o evropském větrném mlýně je tedy patrně v anglosaské listině z roku 833, počátkem 12. století byl znám větrný mlýn ve Francii, roku 1274 v Nizozemí, ve 13. století v Německu a v Čechách roku 1332 pracoval v Benátkách atd. Neznámý pokračovatel Kosmovy kroniky k roku 1277 poznamenal, že toho roku byl postaven větrný mlýn dokonce i v zahradě Strahovského kláštera.

Současná česká odborná literatura rozlišuje pouze dva klasické typy větrných mlýnů - sloupový a holandský. Nejrozšířenější je typ první - patrový dřevěný mlýn, jehož celé tělo se otáčí podle potřeby proti větru. Podle konstrukce, teritoriálního rozšíření a způsobu otáčení se jmenuje sloupový, moravský, německý, beraní, kozlečí nebo prostě samec. Dříve patřil u nás k nejrozšířenějším typům větrných mlýnů a nejčastěji se s ním ještě dnes setkáváme na Moravě a ve Slezsku.
Méně je u nás zastoupen typ druhý – zděný větrný mlýn tvaru seříznutého kužele nebo válce s otáčivou střechou zvaný holandský (také samica). Na naše území se dostal pravděpodobně z Nizozemí přes Německo asi až v 18. století. Tyto mlýny zanikaly v tutéž dobu jako sloupové a jen některé jsou dosud zachované a jen výjimečně ještě šrotují nebo pohánějí pilu. Jiné byly změněny v obytné stavení nebo přestavěny k jiným účelům (muzeum, rozhledna, skladiště, atd). Dnes je na uzemí České republiky dochováno alespoň částečně 16 větrných mlýnů německého typu a 56 holandského typu. V době rozvoje mlýnů bylo skutečně německých více než třikrát více než holandských. Rychleji ale zanikají, proto je dnes poměr staveb obrácený.

Toto dělení je dostačující pro Čechy, nikoliv však pro Moravu a Slezsko, kde se podařilo zjistit ještě malé dřevěné mlýny (otáčivé i neotáčivé), které jsou mladší než předchozí dva typy. Jejich výskyt na rozdíl od prvních dvou skupin byl omezený jen na určité oblasti. Malé dřevěné mlýnky otáčivé a neotáčivé jsou však již pouze historií. Nepodařilo se nám objevit jediný exemplář. Naopak v literatuře jsou minimálně zmiňovány malé větrné mlýnky s turbínou. Těch je podle odhadů Jana Doubka v různém technickém stavu na severní Moravě asi 50. Veřejně přístupné jsou v Rožnově, v Havířově a v Jindřichovicích pod Smrkem.


Dodnes stojící větrné mlýny v Česku:


Čechy:

Arnoltice (Děčínsko)
Větrný mlýn holandského typu, i s přístavkem slouží jako rekreační stavení.
Borovnice (Trutnovsko)
Zaniklý dřevěný větrný mlýn. Technická památka. Mlýn byl v roce 1968 rozebrán s tím, že bude postaven ve skanzenu. Postupně se jeho zbytky několikrát stěhovaly. Dnes jsou v depozitáři skanzenu v Kouřimi. Obec Borovnice chtěla mlýn získat zpět jako turistickou atrakci. Pro zchátralost se rozhodla pro stavbu přesné repliky v jiné části obce.
Břevnov (Praha 6)
Zděný větrný mlýn z roku 1722, nedaleko vysokoškoškolských kolejí Na Větrníku a Břevnovského kláštera. Mlýn má novou fasádu i střechu, v současnosti slouží jako obytná vila.  
www
Bzová (Berounsko)
Zděný větrný mlýn (420 m.n.m.), na indikační skice z roku 1839 vyznačený na pozemkové parcele č. 750 v trati Na hůrkách, na stavební parcele číslo 39. Stojí asi 400 m na jihovýchod od návsi, na obecním pozemku. Mlynářem byl tehdy Jan Rudolf z Točníka. Pozdější poznámka stabilního katastru označuje mlýn za demolici. Z historické literatury se dovídáme, že v obci Bzová byl vždy nedostatek vody a proto byl již v 16. století postaven mlýn větrný. Po druhé světové válce koupil mlýn Václav Hanzlík, otec pozdější majitelky Olgy Rauscherové a opravil ho na rodinný domek. Dnes je blízké okolí zastavěno čtvrtí s rodinnými domky. Objekt je památkově chráněn. tel/fax: 311 533 435, e-mail:
obec.bzova@iol.cz
Donín (Lounsko)
Zděný větrný mlýn z roku cca 1850. Jižně od obce. Nyní obytné stavení.
Horní Podluží - Světlík (Děčínsko)
VM z roku 1843 severně od obce. Nyní rekreační objekt. Na východním břehu rybníku "Světlík" (18 ha) kamenná stavba starého větrného mlýna bez lopatek (mlel až do roku 1945). Jediný větrný mlýn v Čechách s částečně dochovaným vnitřním technickým vybavením. Dnes soukromý rekreační objekt, probíhá jeho oprava.
oficiální www
Huntířov (Děčínsko)
Na Františkově vrchu na JV od obce bývalý zděný větrný mlýn s okrouhlou kamennou věží, 7,5 m vnitřního průměru. Mlýn vlastní je poprvé veden v katastralních mapách v roce 1843. Dnes slouží k trvalému bydlení
Chomutov (Chomutovsko)
Ve skanzenu u Podkrušnohorského zooparku vyrostla replika zděného VM.  -VIZ ZDE-
Janov (Děčín)
V polích jihozápadně od obce bývalý větrný mlýn, okrouhlá zděná stavba z pískovcových kvádrů z roku 1844. Nyní rekreační objekt.
Jindřichovice pod Smrkem (Liberecko)
Nový větrný mlýn s větrnou turbínou na střeše z roku 2002, přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum u ekologického skanzenu. IV-X: Út-Pá 10-17. Tel. 605 345 467. www
Kořenov/Horní Polubný (Jablonecko)
Zděný válcový větrný mlýn z 19. století (1830). Byl upraven na rekreační obydlí.
Mikulášovice (Děčínsko)
VM z roku 1555 - dochovány několikametrové zbytky zdí, SV od obce.
Mladá Boleslav (Mladoboleslavsko)
Zděný mlýn holandského typu postavil okolo roku 1857 olejník František Šustr na návrší Nad Kocandou k pohonu strojů na lisování oleje. Vzhledem k nedostatku větru jej však brzy zrušil a perutě odstranil. Další majitel Václav Vonka přestavěl mlýn na stodolu. Bývalému mlýnu zůstal název U větrníku a pro přilehlé stavbě Volejna. Budova dlouho sloužila jako sklad a seník, uvažovalo se i o její přestavbě na důstojnické byty. V roce 1966, kdy se majitelem stal MěNV v Mladé Boleslavi, byla stavba již zchátralá, bez střechy. Nyní je objekt přestavěn a slouží k bydlení.
Příčovy (Příbramsko)
Na západ od obce, při silnici na kopci zřícenina zděného větrného mlýna holandského typu. Mlýn zmiňován již v roce 1617, kdy patřil k vysokochlumeckému panství. Pobořen v polovině 18. století. (www)
Příkrákov (Chrudimsko)
Jen zbytky zdí VM z roku 1843, severně od osady Příkrákov. Dodnes zachováno jen zdivo v lese.
Radvanov (Táborsko)
Zbytky zdí VM, vysoké až šest metrů, 300 metrů SZ od obce v lese.
Rumburk: (Děčínsko)
VM z roku 1787 na strážním vrchu, přestavěn na kapli.
Růžová (Děčínsko)
Jižně od obce na svahu vrchu Petřín bývalý větrný mlýn, dochována zděná válcová stavba z roku 1844 s rekonstruovaným pětiramenným kolem s větrnými lopatkami. Dnes rekreační zařízení (penzion) se zahradou. Tel: 412 553 078
Siřejovice (Litoměřicko)
Poměrně rozsáhlá zřícenina větrného mlýna holandského typu na návrší mezi obcemi Siřejovice a Keblice. Kolem návrší v současné době vede část dálnice na Teplice. Postaven jako větrný mlýn, později přestavěn na lovecký zámeček "Windsor". www
Štrampouch (Kutnohorsko)
Na západ od obce mohutná zřícenina VM z roku 1820.
Uhelná/Václavice (Liberecko)
Zděný větrný mlýn z roku 1843, obec Hrádek nad Nisou. Nyní rekreační objekt-penzion.
Varnsdorf (Děčínsko)
Zděný větrný mlýn holandského typu z roku 1970 v Mlynářské ulici ve Varnsdorfu. Přestavěn na obytný dům.
Vítkov - Horní Vítkov (Liberecko)
Nad obcí v sedle mezi vrchy Výhledy a Vysoký si sedlák Antonín Hillebrand v roce 1828 postavil větrný mlýn holandského typu. Mlýn měl jedno složení a obsluhoval ho jeden pracovník, který za rok vyrobil 110 q mouky. V 80. letech 19. století zde stávala i pekárna, v roce 1911 se ve mlýně pouze šrotovalo. V následujících letech mlynář mlýn modernizoval a postavil větrný motor pro pohon mlátičky, pásové pily a stroje na výrobu másla. Mlýn zřejmě zanikl s odchodem německého obyvatelstva po druhé světové válce a dnes zůstaly z moderního mlýna pouze základy.
Vrátno (Mladoboleslavsko)
Za obcí zděný větrný mlýn holandského typu "Větrník" z roku 1870. Dnes opravený rekreační objekt.
Vysoký/Dětřichov u Heřmanic (Liberecko)
Zřícenina VM holandského typu z roku 1828, stojí na Lysém vrchu u hranic s Polskem. V roce 1866 poničen pruským vojskem. O 31 let později upraven na rozhlednu s nádherným výhledem. Nyní zarostlý stromy.
www


Web o osobní lodní dopravě v Česku - vstupte

Morava a Slezsko:

Brušperk (Frýdeckomístecko)
Zděný mlýn u č.p. 264 za hřbitovem.
Opraven na rekreační objekt. V roce 2004 dostal novou vyvýšenou stříšku. www
Budišov (Třebíčsko)
U lesa, na cestě ze zámecké zahrady směrem k Věteráku, zděný větrný mlýn holandského typu z I. poloviny 19. století. V rukopise Mlynářský rod Stejskalů - větev tasovská - stojí: "Po vydání Patentu byly zřízeny tyto mlýny: Tomáše Jeřábka v Náramči č. 38; Větrný mlýn na Zrádném kopci v Budišově a sice má 2 složení, 2 pily a 16 stup. Byl pro panskou potřebu vystaven v r. 1837 a 1838." Mlýn dnes stojí na pozemku soukromé zahrady. Dochováno jen zchátralé obvodové zdivo. 2009: vrch stavby vyčistili a zpevnili horolezci. Další opravy budou zřejmě následovat.
Dětkovice - Plániva (Prostějovsko)
VM holandského typu z let asi 1750 - 1800, 1925 uváděn již jako zřícenina. Nová majitel od roku 1977 upravoval na obytné stavení. JZ od obce v osadě Plániva. www
Háčky (Prostějovsko)
Mlýn zděný z r.1826, u č.p.54., JZ od obce. Dnes obytné stavení.
www
Hlavnice (Opava)
Část obce Litultovice, sloupový dřevěný mlýn z r. 1810,
při silnici na Svobodné Heřmanice, po rekonstrukci opět chátrá. Volně přístupný, prohlídka s průvodcem po dmluvě předem.
www  www.
Hodslavice (Novojičínsko)
Zděný mlýn, postaven r. 1864, u č.p. 205, nyní rekreační objekt.
Horní Životice (Bruntálsko)
Sloupový dřevěný mlýn, asi z rojz 1840, u osady Františkov, západně od obce, vlevo od silnice do Horního Benešova. Nedostupný - v zaplocené zahradě mezi křovím. Byl v restituci vrácen a je postupně opravován. Poslední ze čtyř mlýnů, které zde kdysi stávaly.
Hukvaldy - Dolní Sklenov (Frýdeckomístecko)
Nejprve dřevěný mlýn od roku 1787, zděný mlýn z r.1804, u č.p. 1., západně od obce, mlecí zařízení částečně dochováno. Přestavěn na obydlí.
Choltice u Litultovic (Opavsko)
Místní část Litultovic, sloupový dřevěný mlýn, asi z roku 1833, přenesen z nedalekého Sádku. V moučnici sbírka mlynářského a sekernického nářadí. Mlýn přístupný veřejnosti na požádání (potomek původ. vlastníka p. Romfeld), 747 55 Litultovice – Choltice,
tel.: 728 489 860, e-mail: rado.romfeld@seznam.cz
www
Chvalkovice (Vyškovsko)
Zděný mlýn holandského typu (zděný) u čp. 91 z r. 1863, asi 500 m východně od obce na kótě 384, vlevo od silnice do Nemochovic. Zdivo z cihel, kuželová střecha krytá šindelem. Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Jeho sestra vlastnila mlýn v nedalekých Kunkovicích. V roce 1918 byl zřízen vedle budovy pomocný motor na koks (Vedle mlýna vodní nádrž pro parní agregát). V roce 1920 převzal mlýn syn Jan Vítek. Po válce byl do mlýna instalován motor benzínový. Technické vybavení uchováno, po vichřici má mlýn ulomenou jednu lopatku. Majitel František Sigmud, tel.: 517 358 688. Opravený, má novou střechu i všechny perutě, opravuje se vnitřek.  www
Jalubí (Uherskohradišťsko)
Obnovený větrný mlýn na základech svého předchůdce. Uvnitř menší expozice, otevř. v sezoně přes den volně.
www
Jednov u Konice - Suchdol (Prostějovsko)
Zachovalý větrný mlýn z roku 1842 na východním okraji obce. Roku 1952 upraven na romantické obydlí. Nedávno opravena střecha i fasáda.
Kladníky (Přerovsko)
Bývalý dřevěnný větrný mlýn SZ od obce z roku 1829 postavil František Skopal ze Soběchleb. V roce 1983 bylo vnitřní vybavení převezeno do jeho kopie ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Poté dochován pouze plášť, který se bohužel zřítil 2008 při orkánu Kyrill.
Klobouky u Brna (Břeclavsko)
Kdysi na návrší nad městečkem stávaly tři VM. V oblasti s nouzí o vodu sloužily jako náhradní zdroj energie. Na počátku 20. stol., kdy bylo městečko cílem literátů a malířů, byly už jen dva. Po 1905 se dochoval jen poslední. Od 1934 byl majitelem František Bitomský, který jej nemohl z nedostatku peněz udržovat a chtěl ho rozebrat a prodat na palivo. I když větřák v r. 1939 již ztratil opodstatnění, většina klobouckých občanů si uvědomovala, že jeho odstranění by změnilo charakter krajiny. Koupila ho Občanská záložna v Kloboukách a nechala 1940 opravit. V dubnu 1945 se ke Kloboukům přiblížila fronta a 16. dubna poslední větřák zapálily dvě rány z děla Rudé armády. Místo zůstalo prázdné až do 1980. Nadšenci objevili v Pacetlukách na Kroměřížsku zchátralý mlýn stejného typu. Po dlouhém vyjednávání byly hlavní části v červenci 1982 přepraveny do Klobouk. Odborné práce vedli tesař Jan Wittner a František Špaček. Do října byl větřák i se šalandou pokryt šindelem, další rok nasazeny lopaty a doplněno nové vnitřní zařízení, které se nedochovalo. Slavnostně otevřen 1. června 1985. Přístupná expozice mlecího zařízení: V-IX: So 14-17, Ne 10-12,14-17, jindy na požádání. Prohlídka 40 min., max. 45 osob. Průvodce Jan Svoboda, Klobouky-Zahradní 2. Tel. 774 324 254, 519 361 570, 724 938 140, e-mail:
podatelna@kloboukyubrna.cz www
Kořenec (Blanensko)
Dobře udržovaná stavba kamenného válce větrného mlýna z roku 1866, u č.p. 147, těsně za obcí u polního rozcestí. Postaven roku 1866. Průměr půdorysu osm metrů, výška 9,3 metrů. Po válce majitel Josef Pokorný. O opravě se jednalo v letech 1945 a 1947. V roce 1953 opravena šindelová střecha a lopaty. Od roku 1967 je majitelem mlýna rodina J. Doubka, která mlýn pod dohledem památkového ústavu renovovala. V roce 1996 položena nová šindelová střecha. Mlýn bez křídel má částečně zachované mlecí zařízení. Majitel ing. Jan Doubek (tel. 581 225 332, 606 778 617, e-mail: doubek.mlyny@vetrnemlyny.info
Kostelec - Štípa (Zlínsko)
Zděný (kamenný) mlýn z let 1858-1860, JV od obce v místě zvaném Na větřáku, u čp. 130. Byl postaven v letech 1958 - 60 štípským starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Fungoval pro občany okolních obcí až do druhé světové války, kdy byl zapečetěn. I za války se však ve mlýně načerno mlelo obilí na mouku. Po válce sloužil mlýn ještě pár let pro šrotování. Roku 1964 byl mlýn odejmut majiteli Rudolfu Kováři a předán do péče státu. Po roce 1989 jej získal v restituci syn Rudolfa Kováře. Ve mlýně se zachovalo kompletní technické zařízení, v přízemí i pila na větrný pohon. Přístupný veřejnosti IV-X: na požádání v sousedství. Majitel: Olga Procházková, 763 14 Zlín, Kostelec-Štípa čp.130, tel.: 602 779 061, 774 424 647.
www
Kunkovice (Kroměřížsko)
Zděný mlýn holandského typu z r. 1875, na výšině asi 300 m severně od obce, u č.p. 7. Zdivo z cihel. Mlýn začal mlet v roce 1875. Stavitelem a prvním majitelem v jedné osobě byla sestra Jana Vítka z Chválkovic paní Molínková. Majitel k roku 1944 Edmund Molínek. Nynější majitel, podnikatel F. Zelinka z Kroměříže, opravil střechu mlýna a postavil kolem mlýna lešení. Řadu let volně přístupný chátral. Na hřídeli palečného kola jsou zřetelné známky po zásahu bleskem. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není. 2009: mlýn je intenzivně opravován na rekreační objekt.
Kuželov (Hodonínsko)
Zděný mlýn z r.1842, výborný stav (zrekonstruován v sedmdesátých letech Technickým muzeem Brno). V přilehlé chalupě expozice horňáckého bydlení.
Otevřeno: IV-X: So,Ne,Sv: 9-12, 13-17, VII-VIII: Út-Ne.
696 73 Hrubá Vrbka - Kuželov č.p. 109 - OÚ. Tel.: 518 329 795. Délka prohlídky 60 min., maximální počet osob 20. www
Lázničky u Veselíčka (Přerovsko)
Bývalý větrný mlýn z roku 1865 nedaleko Lipníku nad Bečvou. Rekreační objekt, s dřevěnou nástavbou.
Lesná (Znojemsko)
Zděný mlýn holandského typu z 19. století, východně od obce, 471 m.n.m. V současné době využíván jako restaurace a kavárna firmy GASTRO - TM s.r.o. (Miroslav Velek)
tel.: 602 446 338, 603 585 044. www
Libavá (Olomoucko)
Větrný "Siedlerův" mlýn holandského typu v areálu vojenského výcvikového prostoru. První zpráva o jeho provozu je z roku 1875, v roce 1996 prošel rekonstrukcí. Přístupný po domluvě na tel. 734 747 386 - Ján Hňátek. www
Libhošť (Novojičínsko)
Větrný mlýn z roku 1842, změněn v obydlí č.p. 189.
Lichnov (Bruntálsko)
Na vrchu "Kukačka" (516 m) u domu č.p. 344 technická památka - zbytek zděného válcového větrného mlýna holandského typu z 18. stol. (asi z roku 1736)
Němčice (Blanensko)
Zděný mlýn holandského typu z 1. poloviny 19. století, severně od obce č.p. 98 na návrší 621 m.n.m. Majitel v roce 1944 Vilém Hebelka. Dnes slouží jako rekreační obydlí, vedle se nachází dřevěné hospodářské stavení s včelími úly.
Ostrov u Macochy (Blanensko)
Kamenný válcový mlýn holandského typu z 2. poloviny 19. Století v JZ části obce, 600 metrů severozápadně od středu obce, u č.p. 120, naproti vstupu do jeskyně Balcarka. Zdivo na stavbu použito z lomového kamene. Zachované strojové zařízení, dříve přístupný na požádání v sousedství (paní Františka Dobiášová), dnes již bohužel ne.
Partutovice (Přerovsko)
Dřevěný sloupový mlýn z roku 1837, mlecí zařízení dochováno. V nedávné době prošel celkovou rekonstrukcí. Rozsáhlé opravy za více než devadesát tisíc korun financoval Referát kultury Okresního úřadu v Přerově. Nynějším majitelem mlýna a průvodcem je Jan Kandler. Tel.: 777 198 570, 581 217 775.
www www

Petrovice (Blanensko)
Na kopci nad jižním okrajem obce zachovaný zděný větrný mlýn holandského typu, dle J.Doubka z roku 1849. Upraven i s okolím na rekreační stavení s přístavbou a bazénem, funguje jako penzion.
Poruba Hustopeče nad Bečvou (Přerovsko)
Zděný větrný mlýn z 1. poloviny 19. století, technická památka. Mlýn je v dezolátním stavu. Obec připravuje jeho opravu.
www
Přemyslovice (Prostějovsko)
Zděný mlýn holandského typu, z r.1884, u č.p.50. Zachované strojové zařízení. V současné době jsou majiteli a uživateli manželé Eva a Ladislav Hajkrovi z Bohuslavic 100. Bydlí v objektu vedle mlýna a mlýn opravují. Prohlídky po dohodě na tel. 775 605 908.
www
Rozstání (Prostějovsko)
Zděný mlýn z r.1847 bez mlecího zařízení, nyní upravován i s okolními budovami na rekerační stavení.
Rožnov pod Radhoštěm (Vsetínsko)
Sloupový dřevěný mlýn ve skanzenu Valašské dědiny. Přenesen z Kladníků na Přerovsku. (Mlýn pochází z roku 1812, stál SZ od obce u č.p. 37. Sloužil donedávna jako šrotovník zemědělského družstva). Součást prohlídky skanzenu.
Otevřeno: V-IX.: 10 - 17, adresa: 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Palackého 147. tel: 571 757 111), e-mail:
muzeum@vmp.cz www
Rudice (Blanensko)
Válcový mlýn holandského typu z r. 1865, na vyvýšenině na JV okraji v chatové oblasti, č.p. 90. Podle smlouvy z prosince 1864 s obcí manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupili obecní pastvisko Tumperk a vystavěli na parcele mlýn. Po smrti Františky Ševčík s druhou manželkou Vincencií postavil u mlýna domek. Zemřel 1877 a mlýn připadl synovi Františkovi, domek manželce. Po F. Ševčíkovi nabyla vlastnictví Anežka Ševčíková, provdaná Stará, po její smrti 1960 darem ONV Blansko. VM s kamennou kruhovou zdí silnou u země 135 cm a výšce 7,5 metru měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. Bouře 1925 zničila lopatky. V r. 1929 mlýn převeden na elektrický proud, 1940 zaplombován, po válce zrušeno mlynářské právo, 1947 střecha přeměněna na plechovou. Pak chátral, v r. 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva. Začali ho opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Natřeli střechu, opravili zdi a postavili nový plot. Na střeše byl 1973 proražen vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny lopaty. Při bouři 1987 se zlomil konec hřídele, plechová střecha vyměněna za šindelovou. Od 13. 8. 1994 ve mlýně funguje muzeum obce, expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. V domku je tur. informační středisko. Otevřeno: V-IX Út-Ne, X-IV v So a Ne 9-12, 14-17, 679 06 Rudice 174, tel. 602 729 084, 603 803 435, 516 443 528 (OÚ), www

Ruprechtov (Vyškovsko)
Kdysi v obci stávaly dva větrné mlýny. Dřevěný se nedochoval, kamenný mlýn pochází z r. 1880. Ve střední Evropě je tento mlýn ojedinělý svým originálním pohonem - klasické lopatky totiž zcela nahrazuje větrná Halladayova turbína o průměru deset metrů a hmotnosti dvě tuny, otáčející se na střeše válcové stavby ve výšce šestnáct metrů. Stojí vpravo u silnice, směrem na "Podomí", u č.p.213. Majitelka Blanka Sládková. V letních měsících slouží mlýn jako penzion, pronajímaný cestovním kancelářím. Turistům je přístupný: X: So,Ne: 14-17, XI-IV: skupiny na objednávku - tel.: 517 385 556. www
Rymice (Kroměřížsko)
V části obce zvané Hejnice významná technická památka, svými rozměry na Hané ojedinělá - dřevěný sloupový mlýn z r. 1795, nedávno přenesen z Bořenovic (Kroměřížsko) a instalován ve skanzenu v Rymicích. V tvrzi expozice o větrných mlýnech v ČR. Správce skanzenu a tvrze: Muzeum Kroměřížska.
Otevřeno: IV-IX: So, Ne, VII-VIII: Út-Ne: 9-16.
796 01 Holešov 1 - Rymice, tel.: 573 395 238. www, www
Skalička u Hranic (Přerovsko)
Dřevěný sloupový mlýn, z poslední čtvrti 18. století, u č.p.75. Kompletně zachované vnitřní zařízení, funguje jako soukromé rodinné muzeum. Majitel Antonín Červek. Prohlídky mlýna po dohodě - tel. 736 180 770, 731 226 025.
www, www
Spálov (Novojičínsko)
Ve vesnici kdysi sedm mlýnů, tedy nejvíce najednou v Česku. Balerův větřák z roku 1932 v poli, náš nejmenší VM. Donedávna chátral, zásluhou Klubu přátel větrných mlýnů opraven. Prohlídka možná po domluvě na obecním úřadu Spálov, tel.: 702 120 206/207, 556 729 717, příp. klíč u Ludmily Jemelkové, Spálov 235. www
Special thanks to:driver Míla Kudláček
Stará Ves u Bílovce/Bravinné (Novojičínsko)
Sloupový dřevěný mlýn z r.1830 u osady Horní Nový Dvůr, západně od obce. Zachované vnitřní zařízení. Veřejnosti přístupný, klíče k zapůjčení v blízkém č. p. 141 - Širocí. Tel. 556 410 646.
www
Starý Poddvorov (Hodonínsko)
Dřevěný sloupový mlýn německého typu z 19. století, v sadu asi 1,5 kilometru západně od obce, u č.p. 165, doložen roku 1884. V roce 1870 mlýn vybudoval mutěnický občan Laštůvka, prodal jej Šimonu Vagmundovi a ten Františku Tomasovi, který jej přestěhoval do Týnce a později opět prodal Františku Bařinovi. Ten mlýn přestěhoval do Starého Poddvorova. V srpnu 1890 byl mlýn poškozen vichřicí a v roce 1892 byl obnoven Ignácem Křišovičem, který jej věnoval nemanželské dceři Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka. Rodina Minaříkova jej vlastnila do roku 1993, kdy jej prodala hodonínskému podnikateli, autodopravci Černému. Nyní je již v majetku obce, ta mlýn opravila z fondů EU Phare a na jaře 2004 zpřístupnila veřejnosti. Otevřeno: VII-IX: So-Ne 10-17, jindy po domluvě na OÚ. Tel.: 728 471 457, 725 111 217, 518 372 123.
Studénka (Novojičínsko)
Zděný mlýn holandského typu, 800 m SV od obce, nyní obytné stavení, č.p.196.
Těšnovice (Kroměřížsko)
Zděný bývalý VM, SV od obce. Za totalitního režimu sloužil i s přilehlými budovami jako drůbežárna, nyní opraveno jako rekreační objekt. Oplocen i s celým okolím, takže se k němu nedá bez domluvy s majiteli vůbec dostat.
Třebíč (Třebíčsko)
Zděný mlýn holandského typu, z r. 1836, na Kanciborku v ulici U větrníku. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůží. Koželužství bylo v Třebíči tradičním řemeslem, s cechem založeným již v 70. letech 16. stol. Po staletí mleli tříslo mlynáři. V první pol. 19. st. se však mlynáři dostali do neřešitelné situace. Potřeba dobře placeného třísla je odváděla od mletí mouky. Pekaři jí brzy měli nedostatek. Obrátili se na pomoc k mlýnům vzdáleným i desítky kilometrů. Peníze zaplacené formanům za dovoz mouky chtěli mlynáři získat zpět, proto zdražili chleba, čímž vzbudili nevoli prostých občanů. Dvě největší třebíčské koželužny patřily Františku a Karlu Budišovským. Pro problémy s dodávkami třísla se rozhodli postavit nový mlýn, určený k drcení smrkové kůry. Větrný mlýn pracoval půl století, pak jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně. Mlýn byl 1929 upraven na provizorní byty, nuzné a zdravotně závadné. Obydlen ještě koncem 20. stol. Objevuje se na třebíčských betlémech. V roce 1977 byl Větrník opraven, jeho lopatky se na krátký čas i otáčely. Veřejnosti je nepřístupný, spravuje ho hotelová škola. Dle plánu radních by v něm mohla být např. galerie či restaurace.
Tvarožná (Brněnsko)
Zemědělská budova na okraji Tvarožné, nedaleko motorestu Rohlenka, sloužila v 19. století jako větrný mlýn - měla na střeše větrnou turbínu (obdobně jako například mlýn v Ruprechtově). Jen několik set metrů severněji od mlýna je vrch Santon, proslavený v době napoleonské Bitvy u Slavkova.
Velké Těšany - Bařice (Kroměřížsko)
Sloupový dřevěný mlýn z roku 1827, část obce Bařice, u č.p. 39., JV od obce, nově rekonstruován, expozice mlynářské techniky Muzea Kroměřížska. Zpřístupněn: duben-září Út-Pá 13-17, So-Ne 9-12, 13-17 na požádání v sousedství. 767 01 Kroměříž - Velké Těšany, samota. Tel.: 734 396 186, 573 358 721 (průvodce), 573 338 457.  
www
Zbyslavice (Novojičínsko)
Větrný mlýn nejprve dřevěný z roku 1753, zděný mlýn zde stojí od roku 1869. Upravený na obydlí.
Znojmo (Znojemsko)
Dělová bašta na znojemském náměstí Svobody fungovala v 19. století jako větrný mlýn zvaný Čechův.

Malé dřevěné mlýnky:

Těrlicko (Karvinsko)
Malý dřevěný mlýnek s větrnou turbínou ze začátku 20.století, neotáčivý. Kostelec. Na Těrlicku je jich asi deset v různém stavu, v celé oblasti je jich přes padesát.
Václavovice (Ostrava-město)
Replika historického větrného mlýnku stojí od roku 2014 u domu čp. 75. Větrné mlýnky vznikaly na tomto území od počátku 20. století. Klíč k zapůjčení na obecním úřadu v úř. hodinách. www-OÚ
Vratimov-Horní Datyně (Ostrava-město)
Rekonstruovaný větrný mlýnek, kterýstál původně v Rychvaldě. Tam roky chátral, v roce 2014 byl rozebrán a v roce 2017 znovu postaven. V Horní Datyni stojí na místě, kde měl dílnu na výrobu větrných mlýnků Josef Borový.

SLOVENSKO
Holíč
Nedaleko česko-slovenské hranice je jediný dochovaný slovenský větrný mlýn - ve městě Holíč na Skalicku. Bez mlecího zařízení, chata myslivců. Přístupný VII-VIII: So,Ne: 14-18, tel. +421 907 657 884. www

RAKOUSKO
Retz
Nedaleko česko-rakouské hranice je dochovaný zděný větrný mlýn ve městě Retz. Přístupný zájemcům jako muzeum V-IX: Út-Ne, IV, X: So,Ne,Sv 11-17, prohlídky i v češtině, tel.: +430 294 227 22. www


Zaniklé větrné mlýny:
Pecka (Jičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn, největší v Čechách. Zanikl.
Hustopeče nad Bečvou (Přerovsko) - Zděný mlýn holandského typu, z poloviny 19. století.
Jakubčovice (Novojičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn z roku 1800 severně od obce, největší na našem území.
Jindřichov (Přerovsko) - Sloupový dřevěný mlýn.
Kamenka (Novojičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn u č.p. 17., SZ od obce, snad již z 2. poloviny 17. století.
Karlovice (Bruntálsko) - Mlýn zděný holandského typu z r. 1759, později obytné stavení č.p. 146.
Kojetín (Novojičínsko) - Zděný mlýn z 19. století u č.p. 206.
Lhotka (Opavsko) - Sloupový dřevěný mlýn z r. 1830, dnes jen trosky. Nedaleko Litultovic.
Ostrava - Poruba (Ostrava) - Sloupový dřevěný mlýn z 19. století u č.p. 21., bylo v něm dochované mlecí zařízení z vyhořelého mlýna v Těškovicích. V roce 1991 však vyhořel do základů a dnes po něm není ani památky. Na místě leží mlýnské kameny a zbytky zdiva.
Pacetluky (Kroměřížsko) - JV od obce stával větrný mlýn "Kameňák" z konce 18. století, který byl v provozu ještě v roce 1945. Převezen do Klobouk u Brna.
Panské Nové Dvory - Vršavec (Frýdeckomístecko) - Malý dřevěný mlýnek, z počátku 20. století, otáčivý, u č.p. 412.
Potštát/Boškov (Přerovsko) - Větrný mlýn holandského typu, ve výšce 580 m.n.m. v lokalitě Am Niederwald. Dříve sloužil i jako rozhledna. Mlýn byl zbourán neboť z něj bylo vidět do vojenského prostoru. Donedávna zůstaly jen základy. Nahrazeny navršenou mohylou s výhledem.
Střílky (Kroměřížsko) - Zaniklý VM holandského typu, jen základy v zahradě u hřbitova. Vyhořel 1963.
Těškovice (Opavsko) - Sloupový dřevěný mlýn, sesul se v roce 1976.
Uhřínov (Přerovsko) - Sloupový větrný mlýn.
Zámrsky (Přerovsko) - Sloupový větrný mlýn
Žeranovice (Kroměřížsko) - Zděný větrný mlýn stál v trati Od povětrníka asi 300 m SV od obce až do roku 1935, kdy byl pro zchátralost stržen.


Literatura:
Berka M.: Větrné mlýny jako technické památky (Technické muzeum Brno 1979)
Burian V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Vlastivědný ústav Olomouc 1965)
Doubek Jan: Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice (Technické muzeum v Brně 2005)
Doubek Jan: Větrné a vodní mlýny - mapa (B.A.T.Program s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm 2002)
Hosnedl Jiří a kol.: Encyklopedie turistických zajímavostí (Olympia Praha 1990)
Janoška Martin: Větrné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri Praha 2003)
Jaroš Jiří: Větrné motory na Moravě (1883-1993) (EkoCentrum Brno 1994)
Kordinovský E.: Kloboucké větřáky (ZO ČSZ Klobouky 1986)
Tkáč Vladimír a kol.: Morava a Slezsko (Optys Opava 1993)
Vařeka J.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1982)
New:: Navštivte technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Olympia Praha 2004)



Odkazy:
Server Server Povětrník

Server Mlyny.unas

Server Větrné a vodní mlýny - pohlednice

Server Fotografie větrných mlýnů

Windmillworld.com - in Czech republic

Informace o větrných mlýnech na serveru Hrady.cz


Větrné mlýny Čech, Moravy a Slezska
Zpracoval: ©
APTIS MEDIA / Pavel Gejdoš (gepemail.cz) a Jakub Havlíček.
Aktualizace informací
Ing. Jan Doubek (doubek.mlynyvetrnemlyny.info
), spoluprac.Technického muzea Brno.
Foto: © Pavel Gejdoš, Lenka Pavlíčková a archiv Aptis Media.