Dodnes stojící větrné mlýny v Česku:

Morava a Slezsko:

Brušperk (Frýdeckomístecko) Zděný mlýn u č.p. 264 za hřbitovem. Opraven na rekreační objekt. V roce 2004 dostal novou vyvýšenou stříšku. www
Budišov (Třebíčsko) U lesa, na cestě ze zámecké zahrady směrem k Věteráku, zděný větrný mlýn holandského typu z I. poloviny 19. století. V rukopise Mlynářský rod Stejskalů - větev tasovská - stojí: "Po vydání Patentu byly zřízeny tyto mlýny: Tomáše Jeřábka v Náramči č. 38; Větrný mlýn na Zrádném kopci v Budišově a sice má 2 složení, 2 pily a 16 stup. Byl pro panskou potřebu vystaven v r. 1837 a 1838." Po skončení mletí sloužil jako rozhledna. Dnes mlýn stojí na pozemku soukromé zahrady. Dochováno jen zchátralé obvodové zdivo. 2009: vrch stavby vyčistili a zpevnili horolezci. Plán majitele na obnovu původní podoby bohužel zhatili památkáři.
Dětkovice - Plániva (Prostějovsko) VM holandského typu z let asi 1750 - 1800, 1925 uváděn již jako zřícenina. Nová majitel od roku 1977 upravoval na obytné stavení. JZ od obce v osadě Plániva. www
Háčky (Prostějovsko) Mlýn zděný z r.1826, u č.p.54., JZ od obce. Dnes obytné stavení. www
Hlavnice (Opava) Část obce Litultovice, sloupový dřevěný mlýn z r. 1810, při silnici na Svobodné Heřmanice, po rekonstrukci opět chátrá. Volně přístupný, prohlídka s průvodcem po dmluvě předem. www  www.
Hodslavice (Novojičínsko) Zděný mlýn, postaven r. 1864, u č.p. 205, nyní rekreační objekt.
Horní Životice (Bruntálsko) Sloupový dřevěný mlýn, asi z rojz 1840, u osady Františkov, západně od obce, vlevo od silnice do Horního Benešova. Nedostupný - v zaplocené zahradě mezi křovím. Byl v restituci vrácen a je postupně opravován. Poslední ze čtyř mlýnů, které zde kdysi stávaly.
Hukvaldy - Dolní Sklenov (Frýdeckomístecko) Nejprve dřevěný mlýn od roku 1787, zděný mlýn z r.1804, u č.p. 1., západně od obce, mlecí zařízení částečně dochováno. Přestavěn na obydlí.
Choltice u Litultovic (Opavsko) Místní část Litultovic, sloupový dřevěný mlýn, asi z roku 1833, přenesen z nedalekého Sádku. V moučnici sbírka mlynářského a sekernického nářadí. Mlýn přístupný veřejnosti na požádání (potomek původ. vlastníka p. Romfeld), 747 55 Litultovice – Choltice, tel.: 728 489 860, e-mail: rado.romfeld@seznam.czwww
Chvalkovice (Vyškovsko) Zděný mlýn holandského typu (zděný) u čp. 91 z r. 1863, asi 500 m východně od obce na kótě 384, vlevo od silnice do Nemochovic. Zdivo z cihel, kuželová střecha krytá šindelem. Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Jeho sestra vlastnila mlýn v nedalekých Kunkovicích. V roce 1918 byl zřízen vedle budovy pomocný motor na koks (Vedle mlýna vodní nádrž pro parní agregát). V roce 1920 převzal mlýn syn Jan Vítek. Po válce byl do mlýna instalován motor benzínový. Technické vybavení uchováno, po vichřici má mlýn ulomenou jednu lopatku. Majitel František Sigmud, tel.: 517 358 688. Opravený, má novou střechu i všechny perutě, opravuje se vnitřek.  www
Jalubí (Uherskohradišťsko) Obnovený větrný mlýn na základech svého předchůdce. Uvnitř menší expozice, otevř. v sezoně přes den volně. www
Jednov u Konice - Suchdol (Prostějovsko) Zachovalý větrný mlýn z roku 1842 na východním okraji obce. Roku 1952 upraven na romantické obydlí. Nedávno opravena střecha i fasáda.
Kladníky (Přerovsko) Bývalý dřevěnný větrný mlýn SZ od obce z roku 1829 postavil František Skopal ze Soběchleb. V roce 1983 bylo vnitřní vybavení převezeno do jeho kopie ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Poté dochován pouze plášť, který se bohužel zřítil 2008 při orkánu Kyrill.
Klobouky u Brna (Břeclavsko) Kdysi na návrší nad městečkem stávaly tři VM. V oblasti s nouzí o vodu sloužily jako náhradní zdroj energie. Na počátku 20. stol., kdy bylo městečko cílem literátů a malířů, byly už jen dva. Po 1905 se dochoval jen poslední. Od 1934 byl majitelem František Bitomský, který jej nemohl z nedostatku peněz udržovat a chtěl ho rozebrat a prodat na palivo. I když větřák v r. 1939 již ztratil opodstatnění, většina klobouckých občanů si uvědomovala, že jeho odstranění by změnilo charakter krajiny. Koupila ho Občanská záložna v Kloboukách a nechala 1940 opravit. V dubnu 1945 se ke Kloboukům přiblížila fronta a 16. dubna poslední větřák zapálily dvě rány z děla Rudé armády. Místo zůstalo prázdné až do 1980. Nadšenci objevili v Pacetlukách na Kroměřížsku zchátralý mlýn stejného typu. Po dlouhém vyjednávání byly hlavní části v červenci 1982 přepraveny do Klobouk. Odborné práce vedli tesař Jan Wittner a František Špaček. Do října byl větřák i se šalandou pokryt šindelem, další rok nasazeny lopaty a doplněno nové vnitřní zařízení, které se nedochovalo. Slavnostně otevřen 1. června 1985. Přístupná expozice mlecího zařízení: V-IX: So 14-17, Ne 10-12,14-17, jindy na požádání. Prohlídka 40 min., max. 45 osob. Průvodce Jan Svoboda, Klobouky-Zahradní 2. Tel. 774 324 254, 519 361 570, 724 938 140, e-mail: podatelna@kloboukyubrna.cz www
Kořenec (Blanensko) Dobře udržovaná stavba kamenného válce větrného mlýna z roku 1866, u č.p. 147, těsně za obcí u polního rozcestí. Postaven roku 1866. Průměr půdorysu osm metrů, výška 9,3 metrů. Po válce majitel Josef Pokorný. O opravě se jednalo v letech 1945 a 1947. V roce 1953 opravena šindelová střecha a lopaty. Od roku 1967 je majitelem mlýna rodina J. Doubka, která mlýn pod dohledem památkového ústavu renovovala. V roce 1996 položena nová šindelová střecha. Mlýn bez křídel má částečně zachované mlecí zařízení. Majitel ing. Jan Doubek (tel. 581 225 332, 606 778 617, e-mail: doubek.mlyny@vetrnemlyny.info
Kostelec - Štípa (Zlínsko) Zděný (kamenný) mlýn z let 1858-1860, JV od obce v místě zvaném Na větřáku, u čp. 130. Byl postaven v letech 1958 - 60 štípským starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Fungoval pro občany okolních obcí až do druhé světové války, kdy byl zapečetěn. I za války se však ve mlýně načerno mlelo obilí na mouku. Po válce sloužil mlýn ještě pár let pro šrotování. Roku 1964 byl mlýn odejmut majiteli Rudolfu Kováři a předán do péče státu. Po roce 1989 jej získal v restituci syn Rudolfa Kováře. Ve mlýně se zachovalo kompletní technické zařízení, v přízemí i pila na větrný pohon. Přístupný veřejnosti IV-X: na požádání v sousedství. Majitel: Olga Procházková, 763 14 Zlín, Kostelec-Štípa čp.130, tel.: 602 779 061, 774 424 647. www
Kunkovice (Kroměřížsko) Zděný mlýn holandského typu z r. 1875, na výšině asi 300 m severně od obce, u č.p. 7. Zdivo z cihel. Mlýn začal mlet v roce 1875. Stavitelem a prvním majitelem v jedné osobě byla sestra Jana Vítka z Chválkovic paní Molínková. Majitel k roku 1944 Edmund Molínek. Nynější majitel, podnikatel F. Zelinka z Kroměříže, opravil střechu mlýna a postavil kolem mlýna lešení. Řadu let volně přístupný chátral. Na hřídeli palečného kola jsou zřetelné známky po zásahu bleskem. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není. Po roce 2009 obnoveny perutě a mlýn v interiéru upraven na rekreační objekt k pronajmutí - tel.: 604 763 599, www.
Kuželov (Hodonínsko) Zděný mlýn z r.1842, výborný stav (zrekonstruován v sedmdesátých letech Technickým muzeem Brno). V přilehlé chalupě expozice horňáckého bydlení. Otevřeno: IV-X: So,Ne,Sv: 9-12, 13-17, VII-VIII: Út-Ne. 696 73 Hrubá Vrbka - Kuželov č.p. 109 - OÚ. Tel.: 518 329 795. Délka prohlídky 60 min., maximální počet osob 20. www
Lázničky u Veselíčka (Přerovsko) Bývalý větrný mlýn z roku 1865 nedaleko Lipníku nad Bečvou. Rekreační objekt, s dřevěnou nástavbou.
Lesná (Znojemsko) Zděný mlýn holandského typu z 19. století, východně od obce, 471 m.n.m. V současné době využíván jako restaurace a kavárna firmy GASTRO - TM s.r.o. (Miroslav Velek) tel.: 602 446 338, 603 585 044. www
Libavá (Olomoucko) Větrný "Siedlerův" mlýn holandského typu v areálu vojenského výcvikového prostoru. První zpráva o jeho provozu je z roku 1875, v roce 1996 prošel rekonstrukcí. Uvnitř malé muzeum. Přístupný po domluvě na tel. 734 747 386 - Ján Hňátek. www
Libhošť (Novojičínsko) Větrný mlýn z roku 1842, změněn v obydlí č.p. 189.
Lichnov (Bruntálsko) Na vrchu "Kukačka" (516 m) u domu č.p. 344 technická památka - zbytek zděného válcového větrného mlýna holandského typu z 18. stol. (asi z roku 1736)
Němčice (Blanensko) Zděný mlýn holandského typu z 1. poloviny 19. století, severně od obce č.p. 98 na návrší 621 m.n.m. Majitel v roce 1944 Vilém Hebelka. Dnes slouží jako rekreační obydlí, vedle se nachází dřevěné hospodářské stavení s včelími úly.
Ostrov u Macochy (Blanensko) Kamenný válcový mlýn holandského typu z 2. poloviny 19. Století v JZ části obce, 600 metrů severozápadně od středu obce, u č.p. 120, naproti vstupu do jeskyně Balcarka. Zdivo na stavbu použito z lomového kamene. Zachované strojové zařízení, dříve přístupný na požádání v sousedství (paní Františka Dobiášová), dnes již bohužel ne.
Partutovice (Přerovsko) Dřevěný sloupový mlýn z roku 1837, mlecí zařízení dochováno. V nedávné době prošel celkovou rekonstrukcí. Rozsáhlé opravy za více než devadesát tisíc korun financoval Referát kultury Okresního úřadu v Přerově. Nynějším majitelem mlýna a průvodcem je Jan Kandler. Tel.: 777 198 570, 581 217 775. www www
Petrovice (Blanensko) Na kopci nad jižním okrajem obce zachovaný zděný větrný mlýn holandského typu, dle J.Doubka z roku 1849. Upraven i s okolím na rekreační stavení s přístavbou a bazénem, funguje jako penzion.
Poruba Hustopeče nad Bečvou (Přerovsko) Zděný větrný mlýn z 1. poloviny 19. století, v areálu zemědělského podniku, technická památka. Mlýn byl mnoho let v dezolátním stavu, s obnaženými červenými cihlami. Městys Hustopeče n. B. realizoval v roce 2017 jeho opravu, včetně nové fasády, střechy a obnovy perutí. www
Přemyslovice (Prostějovsko) Zděný mlýn holandského typu, z r.1884, u č.p.50. Zachované strojové zařízení. V současné době jsou majiteli a uživateli manželé Eva a Ladislav Hajkrovi z Bohuslavic 100. Bydlí v objektu vedle mlýna a mlýn opravují. Prohlídky po dohodě na tel. 775 605 908.www
Rozstání (Prostějovsko) Zděný mlýn z r.1847 bez mlecího zařízení, nyní upravován i s okolními budovami na rekerační stavení.
Rožnov pod Radhoštěm (Vsetínsko) Sloupový dřevěný mlýn ve skanzenu Valašské dědiny. Přenesen z Kladníků na Přerovsku. (Mlýn pochází z roku 1812, stál SZ od obce u č.p. 37. Sloužil donedávna jako šrotovník zemědělského družstva). Součást prohlídky skanzenu. Otevřeno: V-IX.: 10 - 17, adresa: 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Palackého 147. tel: 571 757 111), e-mail: muzeum@vmp.cz www
Rudice (Blanensko) Válcový mlýn holandského typu z r. 1865, na vyvýšenině na JV okraji v chatové oblasti, č.p. 90. Podle smlouvy z prosince 1864 s obcí manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupili obecní pastvisko Tumperk a vystavěli na parcele mlýn. Po smrti Františky Ševčík s druhou manželkou Vincencií postavil u mlýna domek. Zemřel 1877 a mlýn připadl synovi Františkovi, domek manželce. Po F. Ševčíkovi nabyla vlastnictví Anežka Ševčíková, provdaná Stará, po její smrti 1960 darem ONV Blansko. VM s kamennou kruhovou zdí silnou u země 135 cm a výšce 7,5 metru měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. Bouře 1925 zničila lopatky. V r. 1929 mlýn převeden na elektrický proud, 1940 zaplombován, po válce zrušeno mlynářské právo, 1947 střecha přeměněna na plechovou. Pak chátral, v r. 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva. Začali ho opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Natřeli střechu, opravili zdi a postavili nový plot. Na střeše byl 1973 proražen vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny lopaty. Při bouři 1987 se zlomil konec hřídele, plechová střecha vyměněna za šindelovou. Od 13. 8. 1994 ve mlýně funguje muzeum obce, expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. V domku je tur. informační středisko. Otevřeno: V-IX Út-Ne, X-IV v So a Ne 9-12, 14-17, 679 06 Rudice 174, tel. 602 729 084, 603 803 435, 516 443 528 (OÚ), www
Ruprechtov (Vyškovsko) Kdysi v obci stávaly dva větrné mlýny. Dřevěný se nedochoval, kamenný mlýn pochází z r. 1880. Ve střední Evropě je tento mlýn ojedinělý svým originálním pohonem - klasické lopatky totiž zcela nahrazuje větrná Halladayova turbína o průměru deset metrů a hmotnosti dvě tuny, otáčející se na střeše válcové stavby ve výšce šestnáct metrů. Stojí vpravo u silnice, směrem na "Podomí", u č.p.213. Majitelka Blanka Sládková. V letních měsících slouží mlýn jako penzion, pronajímaný cestovním kancelářím. Turistům je přístupný: X: So,Ne: 14-17, XI-IV: skupiny na objednávku - tel.: 517 385 556. www
Rymice (Kroměřížsko) V části obce zvané Hejnice významná technická památka, svými rozměry na Hané ojedinělá - dřevěný sloupový mlýn z r. 1795, nedávno přenesen z Bořenovic (Kroměřížsko) a instalován ve skanzenu v Rymicích. V tvrzi expozice o větrných mlýnech v ČR. Správce skanzenu a tvrze: Muzeum Kroměřížska. Otevřeno: IV-IX: So, Ne, VII-VIII: Út-Ne: 9-16. 796 01 Holešov 1 - Rymice, tel.: 573 395 238. www, www
Skalička u Hranic (Přerovsko) Dřevěný sloupový mlýn, z poslední čtvrti 18. století, u č.p.75. Kompletně zachované vnitřní zařízení, funguje jako soukromé rodinné muzeum. Majitel Antonín Červek. Prohlídky mlýna po dohodě - tel. 736 180 770, 731 226 025. www, www
Spálov (Novojičínsko) Ve vesnici kdysi sedm mlýnů, tedy nejvíce najednou v Česku. Balerův větřák z roku 1932 v poli, náš nejmenší VM. Donedávna chátral, zásluhou Klubu přátel větrných mlýnů opraven. Prohlídka možná po domluvě na obecním úřadu Spálov, tel.: 702 120 206/207, 556 729 717, příp. klíč u Ludmily Jemelkové, Spálov 235. www
Stará Ves u Bílovce/Bravinné (Novojičínsko) Sloupový dřevěný mlýn z r.1830 u osady Horní Nový Dvůr, západně od obce. Zachované vnitřní zařízení. Veřejnosti přístupný, klíče k zapůjčení v blízkém č. p. 141 - Širocí. Tel. 556 410 646. www
Starý Poddvorov (Hodonínsko) Dřevěný sloupový mlýn německého typu z 19. století, v sadu asi 1,5 kilometru západně od obce, u č.p. 165, doložen roku 1884. V roce 1870 mlýn vybudoval mutěnický občan Laštůvka, prodal jej Šimonu Vagmundovi a ten Františku Tomasovi, který jej přestěhoval do Týnce a později opět prodal Františku Bařinovi. Ten mlýn přestěhoval do Starého Poddvorova. V srpnu 1890 byl mlýn poškozen vichřicí a v roce 1892 byl obnoven Ignácem Křišovičem, který jej věnoval nemanželské dceři Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka. Rodina Minaříkova jej vlastnila do roku 1993, kdy jej prodala hodonínskému podnikateli, autodopravci Černému. Nyní je již v majetku obce, ta mlýn opravila z fondů EU Phare a na jaře 2004 zpřístupnila veřejnosti. Otevřeno: VII-IX: So-Ne 10-17, jindy po domluvě na OÚ. Tel.: 728 471 457, 725 111 217, 518 372 123.
Studénka (Novojičínsko) Zděný mlýn holandského typu, 800 m SV od obce, nyní obytné stavení, č.p.196.
Šošůvka (Blanensko) Na návrší za hřbitovem necelý metr vysoké základy zříceniny zděného válcového mlýna holandského typu z roku 1858. www
Těšnovice (Kroměřížsko) Zděný bývalý VM, SV od obce. Za totalitního režimu sloužil i s přilehlými budovami jako drůbežárna, nyní opraveno jako rekreační objekt. Oplocen i s celým okolím, takže se k němu nedá bez domluvy s majiteli vůbec dostat.
Třebíč (Třebíčsko) Zděný mlýn holandského typu, z r. 1836, na Kanciborku v ulici U větrníku. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůží. Koželužství bylo v Třebíči tradičním řemeslem, s cechem založeným již v 70. letech 16. stol. Po staletí mleli tříslo mlynáři. V první pol. 19. st. se však mlynáři dostali do neřešitelné situace. Potřeba dobře placeného třísla je odváděla od mletí mouky. Pekaři jí brzy měli nedostatek. Obrátili se na pomoc k mlýnům vzdáleným i desítky kilometrů. Peníze zaplacené formanům za dovoz mouky chtěli mlynáři získat zpět, proto zdražili chleba, čímž vzbudili nevoli prostých občanů. Dvě největší třebíčské koželužny patřily Františku a Karlu Budišovským. Pro problémy s dodávkami třísla se rozhodli postavit nový mlýn, určený k drcení smrkové kůry. Větrný mlýn pracoval půl století, pak jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně. Mlýn byl 1929 upraven na provizorní byty, nuzné a zdravotně závadné. Obydlen ještě koncem 20. stol. Objevuje se na třebíčských betlémech. V roce 1977 byl Větrník opraven, jeho lopatky se na krátký čas i otáčely. Veřejnosti byl nepřístupný, spravovala ho hotelová škola. Až v roce 2018 prošel kompletní rekonstrukcí, po otevření slouží jako muzejní expozice. Tel. 605 234 708, www
Tvarožná (Brněnsko) Zemědělská budova na okraji Tvarožné, nedaleko motorestu Rohlenka, sloužila v 19. století jako větrný mlýn - měla na střeše větrnou turbínu (obdobně jako například mlýn v Ruprechtově). Jen několik set metrů severněji od mlýna je vrch Santon, proslavený v době napoleonské Bitvy u Slavkova.
Velké Těšany - Bařice (Kroměřížsko) Sloupový dřevěný mlýn z roku 1827, část obce Bařice, u č.p. 39., JV od obce, nově rekonstruován, expozice mlynářské techniky Muzea Kroměřížska. Zpřístupněn: duben-září Út-Pá 13-17, So-Ne 9-12, 13-17 na požádání v sousedství. 767 01 Kroměříž - Velké Těšany, samota. Tel.: 734 396 186, 573 358 721 (průvodce), 573 338 457.  www
Zbyslavice (Novojičínsko) Větrný mlýn nejprve dřevěný z roku 1753, zděný mlýn zde stojí od roku 1869. Upravený na obydlí.
Znojmo (Znojemsko) Dělová bašta na znojemském náměstí Svobody fungovala v 19. století jako větrný mlýn zvaný Čechův.
Malé dřevěné mlýnky:
Těrlicko (Karvinsko) Malý dřevěný mlýnek s větrnou turbínou ze začátku 20.století, neotáčivý. Kostelec. Na Těrlicku je jich asi deset v různém stavu, v celé oblasti je jich přes padesát.
Václavovice (Ostrava-město) Replika historického větrného mlýnku stojí od roku 2014 u domu čp. 75. Větrné mlýnky vznikaly na tomto území od počátku 20. století. Klíč k zapůjčení na obecním úřadu v úř. hodinách. www-OÚ
Vratimov-Horní Datyně (Ostrava-město) Rekonstruovaný větrný mlýnek, kterýstál původně v Rychvaldě. Tam roky chátral, v roce 2014 byl rozebrán a v roce 2017 znovu postaven. V Horní Datyni stojí na místě, kde měl dílnu na výrobu větrných mlýnků Josef Borový.
Malé větrné mlýnky v Havířově (2x) a Šenově (3x)
Novodobé repliky větrných mlýnů
Borovnice (Trutnovsko) Zaniklý dřevěný větrný mlýn. Technická památka. Mlýn byl v roce 1968 rozebrán s tím, že bude postaven ve skanzenu. Postupně se jeho zbytky několikrát stěhovaly. Dnes jsou v depozitáři skanzenu v Kouřimi. Obec Borovnice chtěla mlýn získat zpět jako turistickou atrakci. Pro zchátralost se rozhodla pro stavbu přesné repliky v jiné části obce.
Chomutov (Chomutovsko) Ve skanzenu u Podkrušnohorského zooparku vyrostla replika zděného VM.  -VIZ ZDE-
Jindřichovice pod Smrkem (Liberecko) Nový větrný mlýn s větrnou turbínou na střeše z roku 2002, přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum u ekologického skanzenu. IV-X: Út-Pá 10-17. Tel. 605 345 467. www
Třebechovice pod Orebem-Krňovice (Trutnovsko) V Podorlickém skanzenu Krňovice postavili v roce 2020 repliku větrného mlýna který stával v 6 kilometrů vzdálených Libranticích. V roce 2021 ho dokončili a zpřístupnili. Viz i info o skanzenu zde.
SLOVENSKO Holíč Nedaleko česko-slovenské hranice je jediný dochovaný slovenský větrný mlýn - ve městě Holíč na Skalicku. Bez mlecího zařízení, chata myslivců. Přístupný VII-VIII: So,Ne: 14-18, tel. +421 907 657 884. www
RAKOUSKO Retz Nedaleko česko-rakouské hranice je dochovaný zděný větrný mlýn ve městě Retz. Přístupný zájemcům jako muzeum V-IX: Út-Ne, IV, X: So,Ne,Sv 11-17, prohlídky i v češtině, tel.: +430 294 227 22. www
Zaniklé větrné mlýny: Pecka (Jičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn, největší v Čechách. Zanikl. Hustopeče nad Bečvou (Přerovsko) - Zděný mlýn holandského typu, z poloviny 19. století. Jakubčovice (Novojičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn z roku 1800 severně od obce, největší na našem území. Jindřichov (Přerovsko) - Sloupový dřevěný mlýn. Kamenka (Novojičínsko) - Sloupový dřevěný mlýn u č.p. 17., SZ od obce, snad již z 2. poloviny 17. století. Karlovice (Bruntálsko) - Mlýn zděný holandského typu z r. 1759, později obytné stavení č.p. 146. Kojetín (Novojičínsko) - Zděný mlýn z 19. století u č.p. 206. Lhotka (Opavsko) - Sloupový dřevěný mlýn z r. 1830, dnes jen trosky. Nedaleko Litultovic. Ostrava - Poruba (Ostrava) - Sloupový dřevěný mlýn z 19. století u č.p. 21., bylo v něm dochované mlecí zařízení z vyhořelého mlýna v Těškovicích. V roce 1991 však vyhořel do základů a dnes po něm není ani památky. Na místě leží mlýnské kameny a zbytky zdiva. Pacetluky (Kroměřížsko) - JV od obce stával větrný mlýn "Kameňák" z konce 18. století, který byl v provozu ještě v roce 1945. Převezen do Klobouk u Brna. Panské Nové Dvory - Vršavec (Frýdeckomístecko) - Malý dřevěný mlýnek, z počátku 20. století, otáčivý, u č.p. 412. Potštát/Boškov (Přerovsko) - Větrný mlýn holandského typu, ve výšce 580 m.n.m. v lokalitě Am Niederwald. Dříve sloužil i jako rozhledna. Mlýn byl zbourán neboť z něj bylo vidět do vojenského prostoru. Donedávna zůstaly jen základy. Nahrazeny navršenou mohylou s výhledem. Střílky (Kroměřížsko) - Zaniklý VM holandského typu, jen základy v zahradě u hřbitova. Vyhořel 1963. Těškovice (Opavsko) - Sloupový dřevěný mlýn, sesul se v roce 1976. Uhřínov (Přerovsko) - Sloupový větrný mlýn. Zámrsky (Přerovsko) - Sloupový větrný mlýn Žeranovice (Kroměřížsko) - Zděný větrný mlýn stál v trati Od povětrníka asi 300 m SV od obce až do roku 1935, kdy byl pro zchátralost stržen.
Literatura: Berka M.: Větrné mlýny jako technické památky (Technické muzeum Brno 1979) Burian V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Vlastivědný ústav Olomouc 1965) Doubek Jan: Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice (Technické muzeum v Brně 2005) Doubek Jan: Větrné a vodní mlýny - mapa (B.A.T.Program s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm 2002) Hosnedl Jiří a kol.: Encyklopedie turistických zajímavostí (Olympia Praha 1990) Janoška Martin: Větrné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri Praha 2003) Jaroš Jiří: Větrné motory na Moravě (1883-1993) (EkoCentrum Brno 1994) Kordinovský E.: Kloboucké větřáky (ZO ČSZ Klobouky 1986) Tkáč Vladimír a kol.: Morava a Slezsko (Optys Opava 1993) Vařeka J.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1982) New:: Navštivte technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Olympia Praha 2004)